Dnes je 25.6.2022 a svátek má Ivan

Kostel sv. archanděla Michaela ve Vrbně pod Pradědem

nám. Sv. Michala, Vrbno pod Pradědem

Web: www.vrbnopp.eu

Monumentální empírová architektura z let 1840 - 43

Historie

Na počátku 17. stol. stávala na náměstí ve Vrbně, r. 1611 povýšeném na město, katolická kaple sv. Michala, jež byla r. 1626 zničena protestanty. I vedlejší dřevěný kostelík, který byl v letech 1621-1624 vybudován habsburským arcivévodou Karlem, velmistrem řádu německých rytířů, byl téměř zničen. Na podzim r. 1634 přikázal řádový místodržící Georg Wilhem von Elkerhausen postavit nový, kamenný kostel, a to opět uprostřed náměstí.

Stavba probíhala od jara 1635 do podzimu 1637. Kostel byl podélný, jednolodní s čtyřbokou věží v ose hlavního průčelí a sakristii, připojenou k epištolní straně. Hlavní vchod byl v přízemí věže a další vchody byly proraženy v bočních průčelích.

Věž měla cibulovitou střechu. Vnitřek byl plochostropý s dřevěným podhledem, pokrytým malbami s biblickou tématikou.

Postupem času byl kostel, stavěný prý pro tisíc návštěvníků, obyvatelům Vrbna těsný. Od konce 18. stol. probíhaly přípravy k jeho zvětšení. Dokonce byl už několikrát dovezen a na poslední chvíli opět prodán stavební materiál. Situace se změnila až zásahem nového velmistra, arcivévody Maxmiliána, jenž dal popud nikoliv k přestavbě starého kostela, nýbrž k jeho zboření a vybudování nového. Vedením stavby nového kostela byl pověřen arcivévodův architekt Maxmilián Wilsch z Bruntálu a stavebním dohledem polír Josef Gruner. Jako stavitel je uváděn krnovský podnikatel Karl Latzel a jako tesař Johann Peschel z Rýžoviště.

28.5. 1837 začala demolice starého objektu a 24.9. téhož roku byl v přítomnosti velmistra položen základní kámen novostavby. Vzhledem k malé únosnosti sypké zeminy bylo zapotřebí vykopat velmi hluboké základy a podklad ještě zpevnit dubovými piloty. Z týchž důvodů byl pozměněn původní plán dvouvěžové stavby ve prospěch budovy s jednou, podstatně nižší věží. Během r. 1838 byla hrubá stavba lodi a kněžiště již hotova a pod střechou. Již 18.9. 1841 se mohl bruntálský děkan Johann Reichel obrátit na arcibiskupskou konzistoř se žádosti o vysvěcení téměř dokončené stavby. Oslavy svátku sv. Michaela archanděla se už konaly v novém kostele. Ke svému závěru však stavební práce nedospěly bez vážných komplikací. Při budování nejvyššího patra věže se ve zdivu objevily praskliny, věž se bez mála odtrhla od lodi a celé stavbě hrozilo zřícení. Ukázalo se, že ani podklad zpevněný pilotováním nemá žádoucí statistické vlastnosti, a že stavební práce nebyly provedeny v náležité kvalitě. Plenty lícového zdiva byly vyvázány ze špatně vypálených cihel a kvalitní lité jádro nahrazovala směs úlomků a rumoviska ze starého kostela. Vnitřní pilíře, zesilující zdiva, byly prý ponechány duté. Viníkem byl zřejmě architekt Wilsch. Arcivévoda Maxmilián při své návštěvě Vrbna v létě r. 1843 místo hotové novostavby nalezl ruinu. Na jeho příkaz byla stavba stažená železnými obručemi a trhliny ve zdivu a klenbě zaceleny.

Původně chtěl rozlícený velmistr ruinu rozmetat střelbou z děl.

Pět zvonů bylo do věže umístěno 18.6. 1844, v srpnu byly do kněžiště umístěny skulptury Bernarda Kutzera. Z následujícího roku pocházejí postranní oltáře, věnované továrníky Weissem a Grohmannem, a křížová cesta podle J. Führicha, dar továrníka Eisenbacha. Roku 1871 namaloval Rudolf Templer na objednávku G. Grohmanna pro vrbenský kostel obrazy Neposkvrněného početí a Snímání s kříže, r. 1889 Poslední soud a v následujícím roce Růžencovou Madonu. Kostelní lavice jsou dílem stolaře Johanna Rupricha jenž je rovněž autorem vyřezávaných částí všech tří oltářů.

V roce 1901 byl kostel, dosud bíle malovaný, vymalován opavským malířem Paulem Assmannem. V roce 1908 byl presbytář vydlážděn mozaikovou dlažbou a ostatní prostory mramorem. V jižní zdi byl v roce 1925 zřízen památník padlým v 1.světové válce, jehož reliéfní podobu vytvořil pravděpodobně Josef Obeth.

Hlavní oltář

Tvar podobný antickému chrámu, po stranách klečící cherubové. V rozích presbytáře stojí na postamentech sochy sv. Petra a Pavla, mezi nimi skulptura archanděla Michaela s mečem, váhami a přemoženým Satanem.

Boční oltáře

Vlevo oltář Panny Marie, naproti znázorňuje Josefa - patrona rodiny. Boční oltáře doplňují dvojice soch: vlevo sv. Jáchym a Anna, vpravo Zachariáš a Alžběta.

Napravo od oltáře sv. Josefa kazatelna bez nohy a za stříškou opatřenou bohatou figurální výzdobou, alegorií Víry, Naděje a Lásky.
Klenba lodi je vyzdobena čtyřmi nástropními malbami. Znázorňují Obětování Izáka, Zvěstování Panně Marii, Ježíše jako přítele dětí a sv. Alžbětu. Strop kněžiště nese v rozích malířské medailony se čtyřmi evangelisty a na západní straně presbytáře je zobrazena sv. Trojice.

Kostel vysvěcen s patřičnými ceremoniemi 29.4.1844.

Komentované prohlídky kostela po předchozí domluvě

Po předchozí telefonické dohodě probíhají komentované prohlídky kostela a věže, tel. 736 108 800, p. Súkup.


Památkově chráněno od 3. května 1958.


Fotogalerie

Kostel sv  Michaela ve Vrbně pod Pradědem

Kostel sv Michaela ve Vrbně pod Pradědem

 
 
Vytvořeno 3.3.2016 11:42:47 | přečteno 40411x | Jiří Třísko
load