Mnichov

(Einsiedel - do roku 1945)

Osada vznikla podél toku černé Opavy a první písemná zmínka o ní pochází z r. 1586. Tehdy zde existovala sklárna a hamr. Osada s více než 2 000 obyvateli se v 19. století chlubila značně rozvinutým průmyslem. Kromě hutě na výrobu drátu zde byly 3 mlýny, 4 pily, 12 bělidel, pivovar, palírna, lisovna oleje, lomy na vápenec a pec na pálení vápna. V roce 1716 zde byl vybudován kostel.

Kolem roku 1870 zde řád sv. karla Boromejského zřídil vodoléčebný ústav. Srdeční vady a revmatismus se zde léčily koupelemi a rašelinnými zábaly. V roce 1910 zde řádové sestry pečovaly o více než 600 pacientů. Dnes je v budovách lázní domov důchodců.
Součástí Mnichova byla osada Bílý Potok, která se v roce 1930 stala součástí Železné.
Stagnace obce souvisí s úpadkem hutnictví v této oblasti na přelomu 19. a 20. století. Ničivá byla i povodeň roku 1903. Po odsunu německého obyvatelstva v roce 1946 poklesl počet obyvatel v obci z 2 214 na 778. V roce 1960 ztratila obec samostatnost a byl připojena k Vrbnu.

Internetové stránky místní části Mnichov.

Železná

(Buchbergsthal - do roku 1945)

Na Střední Opavě vznikla při hutích a hamrech vybudovaných na příkaz vratislavského biskupa v letech 1790 - 95 hutnická osada.

Součástí obce byla i osada Vlčí Zejf, někdy nazývaná také Kamenný Zejf, kterou tvořilo několik domů na stráních hory Lupníku a osada Vidly.
Vrcholného rozmachu dosáhly hutě po roce 1852, když si je od vratislavského biskupství pronajala Správa sobotínských a štěpánovských železáren. V roce 1874 neobstály v konkurenci hlavně s Vítkovickými železárnami a začaly se zde vyrábět jen drobné odlitky, jako dráty, nýty a hřebíky. Později zůstala pouze slévárna, která zanikla až v roce 1950.
Obyvatelé osady pak nacházeli práci v továrnách ve Vrbně. V roce 1960 ztratila obec samostatnost a stala se součástí Vrbna.

Vidly

(Gabel - do roku 1945)

V hlubokém údolí, v nadmořské výšce 805 m, leží osada, o níž první písemná zmínka pochází z roku 1836.

Našly se zde pozůstatky milířů na pálení dřevěného uhlí a opuštěné doly na železnou rudu a měď. Na konci 19. století se stala významným turistickým střediskem na úpatí Hrubého Jeseníku.
Osadě, kterou dnes tvoří hlavně rekreační objekty, dominuje dřevěná sálová stavba kaple sv. Hedviky z počátku 20. století. Stavebním materiálem a kubistickým pojetím forem je ojedinělou stavbou v kraji.