A jsou tu ještě majitelé železničního svršku, ten patří dvěma společnostem, které zde vlastní přilehlé pozemky. Tito majitelé se měli finančně podílet na opravě železničního přejezdu.

Podle původních plánů měl železniční přejezd po rekonstrukcí dostat pryžové panely a řidiči tak měli mít lepší komfort při přejíždění dvou kolejí. Na financování rekonstrukce se měli shodně podílet firma Energoaqua, která vlastní pozemky v bývalém Dřevokombinátu a Biskupství ostravsko–opavské, protože druhá kolej vede na její pozemek se skládkou dřeva Biskupských lesů.

Biskupství ostravsko–opavské s opravou železničního přejezdu počítalo, zajistilo projekt na realizaci stavby a bylo připraveno realizovat svou část nákladné rekonstrukce přejezdu při využití pryžových panelů, na kterou mělo vyčleněné finanční prostředky ve výši více než jeden milion korun.  „Rekonstrukce přejezdu včetně jejího financování měla probíhat v součinnosti s Energoaquou. V průběhu přípravných prací na realizaci rekonstrukce přejezdu se objevila urbanisticko-architektonická objemová studie – Nové centrum města Vrbna pod Pradědem, která nepočítá s dalším využitím železniční vlečky na ploše bývalých Dřevařských závodů ani s další existencí železničního přejezdu. Vzhledem k nastalé situaci Energoaqua odmítla realizovat svou část rekonstrukce železničního přejezdu s tím, že neví, zda bude při následném využití jejich pozemků uvažováno s potřebou železniční vlečky a železničního přejezdu.“ konstatoval pracovník Biskupských lesů.

Provést rekonstrukci za využití pryžových panelů jen u poloviny železničního přejezdu tak nemělo smysl. „My jsme tedy po konzultaci udělali alespoň povrchovou úpravu a výtluky jsme nechali vyasfaltovat, takže přejezd je vyspravený. Za naše prostředky jsme opravili i tu část přejezdu, který je vlastnictvím firmy Energoaqua,“ vysvětlil zaměstnanec Biskupských lesů, proč je přejezd jen vyasfaltovaný.

Firmu Energoaqua jsme požádali o vysvětlení, proč se na rekonstrukci přejezdu odmítla finančně podílet, ta ale na dotaz nereagovala. (ot)