Dušan Pořízka provedl posluchače úžasnou Libavou

Další díl pořadu Lovů nejen beze zbraní byl věnován Libavé.
Dušan Pořízka pracoval u Vojenských lesů a statků dvanáct let v různých funkcích, od řadového lesníka až po vedoucího těžebního střediska a vedoucího oddělení lesního hospodářství a myslivosti.
Podstatnou částí jeho pracovní náplně tvořila myslivost, ať už ji vykonával sám a nebo jako lovecký průvodce a to zejména u významných loveckých hostů a díky znalostem cizích jazyků také u zahraničních loveckých hostů. Své zážitky z myslivosti, kde své místo mají i vzpomínky na Libavou, popsal v patnácti knihách, které dosud vydal.
O úžasném koutu přírody, kterým je Libavá, přijel Dušan Pořízka vyprávět posluchačům ve Vrbně pod Pradědem. Moderátorem besedy ve středisku Střecha byl lesák a spisovatel Ota Bouzek, který také přidal několik svých zážitků z Libavé, kde začala jeho profesní kariéra. Zavzpomínal na to, jak mu zde někdo z pokoje ukradl brokovnici a kytaru.
Dušan Pořízka posluchačům připomněl historii Libavé a také spojitost, kterou má tento vojenský prostor s Vrbenskem. Původně měl totiž vojenský tábor vzniknout okolo Pradědu a Vrbna, odkud bylo po roce 1945 vysídleno původní obyvatelstvo.
Na Libavé bývalo dříve více než dvacet vesnic, z nichž zbyly už jen ruiny, stejně tak jako s řady drobných památek, kapliček a kostelů. Ale některé památky se po roce 1989 opravily, třeba poutní kostel ve Staré Vodě.
Libavá je místem plným zvěře, kde žije veškerá spárkatá zvěř kromě jelena siky. Z vítkovské strany se sem natahuje zvěř dančí. Bývala zde i početná populace tetřívka obecného, přírodní podmínky a tlak dravců v poslední době ale přispěl k tomu, že tetřívek téměř vymizel.
Dnes je Libavá známá především jako lokalita s velmi kvalitní jelení zvěří. Přitom po válce zde skoro žádná vysoká zvěř nežila. Od roku 1955 se zde započalo s vysazováním. První vysazení jelena evropského přišlo po roce 1955, ale především vysazení kvalitativně lepších kusů ze Slovenska v roce 1964 a později dalo základ dnešním medailovým jelenům. Velkou roli sehrála i velmi dobrá úživnost, v okolí se pěstovaly brambory, kukuřice a oves. Byla zde spousta náletových dřevin vhodných k okusu.
Lov na Libavé, který mohou myslivci zakoupit, patří ale k těm velmi cenově náročným. Lovec druhého nejsilnějšího jelena, čtyřiadvacateráka s bodovou hodnotou přes dvě stě dvacet bodů, zaplatil za svůj zážitek přes šest set tisíc korun.
Dalibor OTÁHAL, pracovník public relations