VRBNO pod Pradědem

Ze zmijí mají mnozí lidé až panický strach, proto jsou schopni je v okamžitém hnutí mysli zabít. Zmije je ovšem plachý tvor a útočí jen vzácně, v ohrožení. To se může stát, když na ni člověk nevědomky šlápne, když je zraněna, nebo ji člověk znemožní přirozený únik do bezpečí. I tehdy se zmije snaží narušitele nejprve odradit náznakem výpadu a ostrým syčením. Herpetologové doporučují pomalu odstoupit a nechat zmiji možnost dostat se do bezpečí.

Zmije se nedrží tam, kde je velký pohyb lidí či zvířat, zažene ji také pravidelné sekání trávy motorovou sekačkou. Důležité je uvědomit si, že zmije neslyší, zato vnímá otřesy půdy. Zoologové přidávají také další radu, jak si zabezpečit zahradu před zmijemi – prostě ji uklidit. Udržovat na ní pořádek, bez hromad trámů, zbytků stavebního materiálu, bez odloženého zahradního nářadí apod., doporučuje se též udržování co nejkratšího trávníku.

Herpetologové odmítají, že by zmije byly přemnoženy. Podle nich nemá opodstatnění tvrzení, že jejich vyšší výskyt se opakuje v přírodě každé tři až čtyři roky. Zmije jsou v květnu víc vidět, protože je čas páření a soubojů samců. Pravdou naopak je, že zmije mohou žít v bezprostřední blízkosti lidských obydlí a ve výjimečných případech se dostat také do domu, garáže a podobně. Znám je též případ, kdy si žena donesla zmiji domů v košíku s vypraným prádlem, který předtím stál na zemi. Přemístění zmijí o kus dál také k ničemu nemusí vést, protože je to teritoriální živočich a uvolněný prostor může záhy obsadit další zmije. Po zveřejnění informací o vyšším výskytu zmijí se objevily také na internetu zajímavé názory lidí, někteří  tu vylíčili své zážitky, jak lze v symbióze obývat zahradu se zmijí. Samozřejmě je zapotřebí větší pozornosti tam, kde si hrají děti, protože uštknutí zmijí je pro ně, stejně jako třeba pro chronicky nemocné dospělé, nebezpečnější.

Někteří z nás mají ještě zažity staré rady, jak se zachovat v případě uštknutí zmijí. Příručky dříve uváděly jako správný postup vysávání jedu ústy, či naříznutí rány pro vyčištění a zaškrcení končetiny nad místem kousnutí. Na to zapomeňte, rady lékařů a také herpetologů jsou zásadně jiné. Nejdůležitější je zachovat klidnou hlavu, ZRANĚNÉHO ULOŽIT NA KLIDNÉ MÍSTO NEJLÉPE VE STÍNU, MÍSTO UŠTKNUTÍ ZCHLADIT NAPŘÍKLAD MOKRÝM RUČNÍKEM A PŘIVOLAT OKAMŽITOU POMOC, nebo zorganizovat vlastní odvoz zraněného do lékařského zařízení. Je důležité, aby měl zraněný co nejméně pohybu a je na lékařích, aby zvolili nejlepší možnou péči. Sérum proti hadímu jedu se aplikuje jen v nutných případech, zato je zpravidla nutné, aby zraněný zůstal několik příštích hodin nebo dnů na pozorování v nemocnici. Obecně platí, že větší nebezpečí hrozí v případech, kdy zmije uštkla člověka v blízkosti hlavních tepen, hlavy či srdce, záleží také na dávce jedu. Podle odborníků ovšem člověk není pro zmije kořistí, proto na lidech jedem neplýtvá, dávka jedu může být minimální nebo dokonce žádná, záleží též, zda uštkne jedním, nebo oběma zuby. Zmije se v přírodě vyskytuje v rozličných barevných variantách, od šedočerné, hnědočerné až po černou, postrádající jinak nezaměnitelný klikatý pás na hřbetě. Foto: internet - Profimedia.

Opatrnost je tedy na místě, panický strach ze setkání se zmijí ale určitě ne.