VRBNO pod Pradědem

Vysokánská židle na okružní křižovatce nebyla fata morgánou, ale výtvorem kumštýře pana Martina Mately. Když v neděli z travnatého kruhu zmizela, mrzelo to mnohé. Hned v pondělí volala starostka města panu Matelovi, že je škoda, že tam židle nezůstala. Jejím umístěním se vyzkoušelo, že „kruháči“ právě taková výjimečnost může slušet. Asociace židle v kvetoucí louce byla příjemná, navozuje možná právě pocit pohody v přírodě, možná i řadu jiných myšlenek. Možná ještě pan Matela zváží, zda by byl ochoten svou židli nebo jiné vkusné dílo umístit. Máme naději, že úmysl vyzvednout krajinný prvek - zdejší přírodu v městském komunikačním prostoru, by mohl být obohacen o prvek umělecký připomínající, že člověk a příroda mohou být spjati v harmonii.